Team - S Tombou v Krkonoších
Nikolas Krofta
Že na albu nejsou hity, to je samozřejmě otázka názoru... "Víme, že se v Čechách chytla a hodně hrála písnička "Krátké lásky (sú tie najdlhšie)". To nás potěšilo. Tím spíš, že jsme jí příliš netlačili." |
Proč je album "7edem" takové jaké je? Proč jste až po jeho natočení dospěli k názoru, že by mohlo znít víc jako Vaše starší tvorba? "Nároky kapely a naše hudební směry jsou jiné než před lety. Dřív jsme o tom o všem moc nepřemýšleli. Prostě jsme udělali písničky jak z nás šli a jaké byly, takové byly. A tento přístup novince trochu chybí. Když už moc uvažuješ o hudebních postupech, o zvucích, s alba se tak trochu může vytratit základní živelnost. Nehledě na to já rockovou hudbu v současné době moc neposlouchám a i proto nebylo tak jednoduché najít společnou hudební řeč. Mně zajímá víc tvorba Stinga a Petera Gabriela než písničky Deep Purple. Úplně nejjednodušší by bylo, kdybych u Teamu fungoval výhradně jako interpret a ne jako autor. To by se potom skvěle odlišovala moje sólová tvorba od tvorby kapely." |
Team v polovině devadesátých let vydal album "Volná zóna" na které zpíval někdo jiný. Slyšel jsi jej? "Vlastně ani ne! Já se hudbě vůbec snažím hodně vyhýbat, abych měl čistou hlavu, když potřebuji udělat něco pro sebe. Cizí hudbu poslouchám jenom vynímečně. Pouze tehdy, když na ní mám náladu. A k tomu dochází většinou v autě. Doma vůbec." |
Proč jsi se po těch letech do Teamu vrátil, když tvoje srdce tluče tak trochu pro jinou hudbu? "Protože mi kluci zavolali a zeptali se mě, co si myslím o tom, že by jsme spolu udělali nové album Teamu. A já jsem jim z dlouholetého kamarádství řekl "proč ne". To, že jsme spolu pět let nic nového nenatočili ještě neznamená, že by jsme se nevídali nebo spolu nemluvili. Všichni tušili, že spolu jednoho dne opět něco uděláme. My jsme si jenom nikdy nechtěli stavět kariéru na tom, že by jsme každý rok ohlašovali rozpad. Tak jak to, aniž bych chtěl urážet, dělají různé české skupiny. To jsou takové neférové tahy: prodat desku na tom, že se skupina rozpadá a přitom každý její člen ví, že podle smlouvy firmě musí odevzdat ještě tři další alba... To není náš styl!" |
Je fakt, že jsem nikdy nečetl rozhovor ani s Tebou ani například s Dušanem Antalíkem, ve kterém by byl avizován definitivní konec vaší spolupráce. "My jsme tenkrát odehráli poslední koncert, popřáli si pěkné vánoce a řekli si, že si zavoláme. No a zavolali jsme si za nějakých pět let (smích). Loni před vánocemi potom bylo příjemné zjistit, že na nás lidi nezapomněli. Odehráli jsme takovou menší vánoční šňůru: jeden koncert na Slovensku a tři na Moravě. Spektrum publika bylo od deseti do padesáti a všichni zpívali od začátku do konce všechny písničky. Hráli jsme hlavně staré věci. Z nové desky pouze "Krátké lásky (sú tie najdlhšie)" a "Vojny mužou so ženami". Nechápu jednu věc: jak některé děti můžou znát naše staré písničky z konce osmdesátých let?! Že by se to přechovalo od rodičů nebo starších sourozenců?! Já jsem se lidí během koncertu i ptal, kdo nás už dřív viděl a přihlásila se asi čtvrtka sálu. Nevím kde se ten "zbytek" vzal, ale byl to skvělej pocit. Všechny koncerty byly vyprodaný, my jsme hráli dvaadvacet hitů, stáli na pódiu dvě a čtvrt hodiny a lidi od začátku do konce skákali, tancovali a zpívali. "Reklamu na ticho" jsme museli hrát dvakrát... Byli tam s námi předkapely a koukali na to s otevřenými ústy. Přitom Team nehraje a nikdy nehrál nic zvláštního! Ale kombinace Antalíkovi tvrdé kytary, zvuku kláves a mého zpěvu zřejmě má něco do sebe. Navíc jsme odjakživa měli tu výhodu, že nikdo ani v Čechách ani na Slovensku tak jako my nehrál." |
Koncerty jste absolvovali v téměř původní sestavě skupiny... "Vrátil se k nám na bicí Ivan Marček, který na albu "7edem" ve studiu nehrál. Takže z dřívějška chybí pouze klávesista Bobo Kantor, místo kterého teď v Teamu hraje můj dlouholetý spolupracovník Ďuro Tatár. Ten má na koncertech v písničce "Je to vo hviezdách" dvacetisekundové sólo na klávesy a já jsem snad ještě neviděl člověka, který v tak krátké době zahraje tolik tónů (smích). On to tam prostě má. To je jako kdyby Alberto Tomba přijel do Krkonoš a jenom tak si tam lyžoval. Nemusel by se nijak předvádět a přesto by z něho vycházela ta zvláštní aura." |
Na albu jsou minimálně dva texty, "Chlapi so zlou povesťou" a "Showbiznis je drina", které minulost skupiny berou patřičně odlehčeně. "My celou tu věc příliš vážně ale nebereme ani v současnosti! Jsme ale rádi, že se nám daří. Tím spíš, že jsme při natáčení alba přesně věděli, že začínáme znovu. Trh tady jde tak rychle, že lidi strašně rychle zapomínají. Když dva roky nic nového neuděláš, lidi na tebe zapomenou. Takový U2 si můžou dopřávat dlouhé přestávky a když mají hit, žijou s ním klidně čtyři měsíce, protože operují celosvětově. Našeho hitu se v těch dvou malých zemích lidi nabaží daleko rychleji a mají ho za měsíc plné zuby. My ale máme tu výhodu, že já jsem v posledních letech nějakým způsobem fungoval a že mě lidi se skupinou spojují. Někde jsme na plakátech k názvu skupiny proto přidali moje jméno. To Dušanovi dřív vadilo, ale teď s tím souhlasil. Pochopil, že jde o naší hudbu a ne o způsob její prezentace." |
A co písnička "Všechno nebo nic" s hostujícími hokejisty-hudebníky? "To je taková hurónsky-popová stadiónová hymna. Prostě jsme se ve studiu bavili a mít tam před mikrofonem Jágra nebo Straku je velká sranda. No a Jirka Hrdina tam hrál kytarové sólo. Písničku hrajou na Spartě. Volali mi a ptali se, jestli by mi vadilo, když jí tam budou pouštět. Nevadilo mi to." |
Nikolas Krofta ("autor prispieva do hudebných časopisov ako Spark a Big Beng! v Čechách a Break Out, Metal Heart a Szene Aktuell v Nemecku)